Vysoké letní teploty představují pro organismus významnou zátěž. Ovlivňují krevní oběh, hospodaření s tekutinami i činnost srdce. Zdravý člověk se dokáže na horko postupně adaptovat, u lidí se srdečně-cévním onemocněním, diabetem nebo onemocněním ledvin však mohou vysoké teploty zhoršit zdravotní stav.
Studie publikovaná v roce 2025 v časopise Nature Medicine odhaduje, že v létě 2024 souviselo v Evropě s vysokými teplotami přibližně 62 775 úmrtí. Nejde o počet přímo evidovaných případů, ale o statistický odhad úmrtnosti přičitatelné horku.
„Horké počasí představuje pro srdce větší zátěž, než si řada lidí uvědomuje. Organismus musí udržovat stabilní tělesnou teplotu, což zvyšuje nároky na krevní oběh i práci srdce,“ vysvětluje MUDr. Marcela Schejbalová, kardioložka MY CLINIC.
Tělo se snaží odvést přebytečné teplo dvěma hlavními způsoby.
Rozšiřuje cévy v kůži. Do kožního řečiště proudí více krve, což pomáhá ochlazování. Současně ale může klesat krevní tlak a srdce musí pracovat rychleji, aby zachovalo dostatečné prokrvení orgánů.
Zvyšuje pocení. Odpařování potu tělo ochlazuje, ale vede ke ztrátám vody a elektrolytů. Pokud člověk tekutiny nedoplňuje, klesá objem cirkulující krve.
Ve vlhkém prostředí se pot hůře odpařuje, a ochlazování těla je proto méně účinné.
Při vysokých teplotách musí srdce přečerpávat více krve směrem ke kůži. Pokud se k tomu přidá dehydratace, vzniká kombinace rychlejší srdeční činnosti, nižšího krevního tlaku a menšího objemu cirkulující krve.
Důsledkem mohou být:
Zvlášť náročná je kombinace horka, fyzické aktivity, alkoholu a nedostatečného příjmu tekutin.
Vyšší riziko mají především lidé:
Pozornost je nutná také při užívání diuretik a některých léků na vysoký krevní tlak.
Léky nikdy svévolně nevysazujte ani neměňte jejich dávkování. Pokud v horku opakovaně naměříte nízký tlak nebo máte závratě a slabost, poraďte se s lékařem.
Náhlý přesun do tropických teplot může organismus výrazně zatížit. Adaptace na horko obvykle trvá několik dnů, proto je vhodné po příjezdu omezit sport, přímé slunce a náročné výlety.
Pacienti se srdečně-cévním onemocněním by měli cestovat pouze při stabilním zdravotním stavu a mít dostatek pravidelně užívaných léků.
Při dlouhém cestování letadlem, autem nebo autobusem je důležité pravidelně vstát, projít se a procvičovat lýtkové svaly. Dlouhé sezení totiž zvyšuje riziko žilní trombózy, zejména u lidí s dalšími rizikovými faktory.
Mezi varovné příznaky patří:
Při silné bolesti na hrudi, výrazné dušnosti, poruše řeči, zmatenosti nebo poruše vědomí volejte ihned zdravotnickou záchrannou službu – v ČR na čísle 155, v zemích EU na čísle 112. Mimo EU volejte místní tísňovou linku.
Pacienti se srdečním selháním nebo onemocněním ledvin mohou mít individuálně stanovený limit tekutin. V jejich případě neplatí obecné doporučení pít co nejvíce.
„Pokud se během horkých dnů opakovaně objevuje bušení srdce, výrazná dušnost nebo kolísání krevního tlaku, není vhodné přisuzovat obtíže pouze počasí. Mohou upozornit na dosud nerozpoznané onemocnění,“ doplňuje MUDr. Marcela Schejbalová.
Kardiologické vyšetření je vhodné zvážit, pokud máte srdečně-cévní onemocnění, více rizikových faktorů nebo se u vás v horku opakovaně objevuje bušení srdce, dušnost, bolest na hrudi, závratě či výrazné výkyvy krevního tlaku.
Komplexní kardiologický screening v MY CLINIC pomáhá zhodnotit stav srdce a cév, odhalit významná rizika a nastavit individuální preventivní opatření.